Podnikatelé v tomto režimu s příjmy do jednoho milionu korun platili v roce 2023 6208 korun měsíčně. Jde tedy o skokové navýšení o 1290 korun. Nárůstu se ale dočkali i živnostníci ve zbývajících dvou pásmech.
Důvodem výrazného nárůstu je především zásadní změna odvodů na sociální pojištění. Podnikatelé s nižšími příjmy budou letos platit mnohem vyšší minimální zálohy než loni.
Nižší odvody, méně byrokracie
Ty by ovšem museli hradit i v případě, že se k paušální dani nepřihlásí. Na dani z příjmů fyzických osob nadále (i v roce 2024) odvedou státu jen symbolických 100 korun měsíčně.
Paušální daň proto stále znamená pro většinu drobných živnostníků nižší odvody i méně byrokracie. Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) mohou takzvanou paušální daň využívat od roku 2021.
První rok se k ní přihlásilo přes 70 tisíc lidí, loni fungovalo v tomto režimu asi 100 tisíc živnostníků. Celkový počet těch, kteří by se mohli rozhodnout tuto výhodu využít, původně odhadoval správce daně zhruba na 120 tisíc, výrazně jich ale přibylo se zvýšením příjmového limitu (pro vstup do režimu paušální daně) na dva miliony korun ročně.
Vstup do režimu paušální daně je jednoduchý
Kdo se chce připojit od roku 2024, může se na berňák hlásit od loňského podzimu. Čas bude mít do 10. ledna 2024.
Loni narostla paušální daň na 6208 korun měsíčně (oproti roku 2022 zvýšení o 214 korun). Stát tedy nemá pro živnostníky dobrou zprávu – zvýšení od ledna 2024 je markantní.
Co říká zákon?
Lhůta pro podání oznámení je do desátého dne rozhodného zdaňovacího období, tj. období, ve kterém poplatník vstupuje do paušálního režimu. Prvním dnem období bude pondělí 1. ledna 2024, desátým tedy logicky 10.1.
Oznámit finanční správě o vstupu do paušálního režimu můžete online (přes portál či datovou schránku) nebo osobně na finančním úřadu. Kontaktovat ČSSZ či vaši zdravotní pojišťovnu už není nutné, úřady si potřebné informace automaticky předají mezi sebou.
„Jestliže chcete paušální režim opustit a v roce 2024 se vrátit k zálohám, musíte to finanční správě oznámit také do 10. ledna 2024. Pokud podmínky pro paušální režim nesplňujete (ačkoli jste jej dosud využívali), musíte to správci daně oznámit do patnácti dnů,“ připomíná poradce Michal Dvořáček.
Vstup do takzvaného paušálního režimu je dobrovolný. Kdo chce nadále využívat výdajové paušály nebo si vést daňovou evidenci a počítat se skutečnými výdaji, se k paušální dani nepřihlásí. „Pak má i nadále nárok na slevy a daňová zvýhodnění. Kdo se rozhodne pro paušál, o tyto bonusy přijde,“ doplňuje poradce.
Plátci paušální daně nic oznamovat nemusí
Pro úplnost připomínáme, že budete-li na paušální daň přecházet v následujících měsících, nesmíte zapomenout na doplacení všech záloh na pojistném za rok 2023. Kdy naposledy zaplatíte zálohy samostatně, se odvíjí od toho, jak je hradíte.
Více informací najdete na webu Finanční správy (otázky a odpovědi)
Pokud jste paušální daň platili v roce 2022 nebo loni a chcete ji využívat i nadále, nemusíte podnikat žádné kroky, automaticky pokračujete i v dalších letech.
Pokud si nejste jisti, zda se vám režim vyplatí, můžete se přesvědčit sami. Stačí zadat potřebné údaje do kalkulačky Ministerstva financí ČR.
Formulář oznámení je možné vyplnit buď písemně vlastní rukou nebo online v interaktivní aplikaci Finanční správy. Vyplněný formulář odevzdáte vašemu místně příslušnému finančnímu úřadu. Můžete tak učinit přes datovou schránku, poslat jej poštou, nebo ho osobně přinést na podatelnu berňáku.
Změna paušálních záloh na rok 2023 a přihlášení k dani na webu FS ČR
Co přihlášením k paušální dani získáte?
Ušetřit na daních z příjmů a nemuset každoročně podávat daňové přiznání ani přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu. To jsou hlavní výhody nového režimu pro plátce daně z příjmu, který vláda schválila před třemi lety.
Kdo všechno má nárok?
OSVČ, která může platit daň z příjmů paušálně, nesmí mít v uplynulém kalendářním roce obrat přes dva miliony korun (do loňského roku pouze 1 milion), nesmí být plátcem DPH a být pod kuratelou insolvenčního správce. Zároveň nelze být společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti.
Paušální daň (PD) se netýká příjmů ze závislé činnosti (především zaměstnání). Výjimku mají činnosti, kde je vybírána srážková daň, což se týká těch, kteří pracují na dohodu. Osoba samostatně výdělečně činná, jež zároveň pracuje na dohodu, má na PD nárok, pokud je dohoda o pracovní činnosti s odměnou do 4000 korun (dosud 3500 Kč) měsíčně a dohoda o provedení práce do 10 tisíc korun měsíčně.
„Paušální daň přináší živnostníkům významnou úlevu od byrokracie a papírování a některým i finanční úsporu. Žádná daňová přiznání, přehledy pojistného ani komunikace se třemi různými úřady najednou. Jedinou měsíční platbou máte splněno,“ shrnuje ministerstvo.
Živnostníkům s nižšími příjmy může paušální daň přinést také větší jistotu v podobě vyšší starobní penze. „Mnozí totiž odvádějí na sociálním pojistném pouze zákonné minimum. V rámci pravidelné paušální zálohy na sociální pojištění přispívají vyšší částkou, a to o 15 procent,“ doplňuje správce daně.
Příjmy stačí odhadnout
O paušální daň se nežádá, podnikatelé pouze oznamují přistoupení do příslušného režimu. Finanční úřad oznámení neschvaluje a nemusíte mu nic dokládat. Majitel živnostenského listu by měl jen předem odhadnout, zda budou jeho příjmy za následující rok nižší než dva miliony korun.
„Pokud správce daně zjistí, že poplatník nesplňuje podmínky, žadatele o tom vyrozumí. Splnění všech podmínek však nemůžeme na počátku ověřit, v lednu nemáme kompletní údaje ani o výši příjmů žadatele za předchozí rok. Posouzení splnění podmínek pro vstup je tedy především na uvážení každého živnostníka,“ vysvětluje generální ředitelka Finanční správy Simona Hornochová.
Paušální daň využívá jen deset procent OSVČ. Jaké jsou důvody?
V případě, že své příjmy za daný rok žadatel špatně odhadne a přesáhne nastavený strop, musí být následně připraven podat standardně daňové přiznání k dani z příjmů a přehledy k povinným pojistným.
Co platíte měsíčně?
Paušální daň se vypočítává z minimálních záloh na oba typy povinného pojistného, daň z příjmu je pak stanovena pouze na 100 korun měsíčně.
V letošním roce činí daň 6208 korun měsíčně. Příští rok se vzhledem ke zvýšení minimálních záloh (vypočítávají se z průměrné mzdy) zvedne o více než 1 200 korun. V jediném odvodu tak budou živnostníci platit od ledna do prosince 2024 7498 korun za měsíc.
Kromě zmíněných 100 korun je součástí odvodu minimální záloha na sociální pojištění zvýšená o 15 procent (v příštím roce 4430 korun) a minimální záloha na zdravotní pojištění (2968 korun). Měsíční záloha musí být zaplacena vždy nejpozději do 20. dne příslušného kalendářního měsíce.
Paušální daň je možné si předplatit, a to i na celý rok dopředu. Zaplacená částka se pak postupně započítává na zálohy za jednotlivé měsíce. Zálohy odvádíte na účty jednotlivých finančních úřadů s předčíslím bankovního účtu 2866, číslem matriky finančního úřadu a kódem banky 0710 (ČNB).
Podrobnější informace a čísla účtu pro placení paušální daně
„Ten, kdo paušální daň využívá už letos a chce v tomto režimu pokračovat, si pouze zvýší od ledna 2024 platbu, nové oznámení se ho netýká. Kdo se chce od paušální daně odhlásit, to ovšem musí finančnímu úřadu dopředu nahlásit,“ doplňuje poradce.
Zdravotní pojišťovnu ani ČSSZ o změně informovat nemusíte, úřady si informaci mezi sebou předají automaticky. Odpovědnost je v tomto případě na finančním úřadě.
Oznámení o vstupu do paušálního režimu lze podat jen:
- na tiskopisu vydaném ministerstvem financí,
- na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah a uspořádání údajů shodné s tiskopisem ministerstva financí, nebo
- datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně učiněnou elektronicky způsoby podle daňového řádu.
Po navýšení limitu má nárok víc lidí. Jaká jsou pásma?
Vláda loni zavedla tři pásma paušální daně. Ta jsou odvozena od výše příjmu a výdajového paušálu, který OSVČ využívá. Především se zvýšil roční příjmový limit pro ty, kdo mají na vstup do režimu nárok, a to z jednoho na na dva miliony ročních příjmů. Ti bohatší ovšem platí vyšší daň. Přehled pásem PD a změn od roku 2024 níže.
1. pásmo – Příjmy do 1 milionu korun (daň 7498 Kč)
Do 1. pásma nadále spadají všechny OSVČ s ročním příjmem do milionu korun. To se týká drtivé většiny podnikatelů (fyzických osob) v Česku.
Mohou do něj vstoupit ale i podnikatelé s příjmy do 1,5 milionu Kč, pokud mají minimálně tři čtvrtiny všech výdělků z činností, na které je možné uplatnit osmdesáti či šedesátiprocentní výdajový paušál – tedy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a všech živností včetně řemeslných. Nárok mají i v případě, že dosud výdajový paušál v daňovém přiznání neuplatňovali.
Na nejnižší možnou paušální daň mají nárok i ti s příjmy do dvou milionů ročně, již mají nejméně tři čtvrtiny z příjmů z činnosti, na kterou lze uplatnit pouze osmdesátiprocentní výdajový paušál.
V tomto pásmu se pro rok 2024 zvyšuje paušální daň o 1290 korun měsíčně.
Přečtěte si, kteří živnostníci mají nárok na šedesátiprocentní a osmdesátiprocentní výdajový paušál
2. pásmo – Příjmy 1 milion až 1,5 milionu korun (daň 16 745 Kč)
V tomto druhém pásmu se v roce 2024 paradoxně zvýší daň méně než v prvním, a to jen o 745 korun – ze současných 16 000 korun (z toho důchodové pojištění 8191 Kč, dosud 7446 Kč)
Do 2. pásma spadají OSVČ s ročním příjmem od 1 do 1,5 milionu Kč, a to bez ohledu na typ samostatné činnosti (včetně OSVČ uplatňující výdajový paušál ve výši 40 procent).
Do 2. pásma mohou ale vstoupit také OSVČ s příjmy do 2 milionů korun, které mají alespoň 75 % příjmů z činnosti, na kterou lze uplatnit osmdesáti či šedesátiprocentní výdajový paušál.
3. pásmo – Příjmy od 1,5 milionu do 2 milionů korun (daň 27 139 Kč)
V tomto pásmu, kam patří ti s vyššími příjmy, se paušální daň zvedá od roku 2024 o 1139 korun z letošních 26 000 Kč. Do 3. pásma patří jednoduše OSVČ s příjmem od 1,5 do 2 milionů korun, a to bez ohledu na typ samostatné činnosti.
zdroj: Jakub Procházka