Návrh na podzim prošel mezirezortním řízením. Odbory požadovaly větší navýšení, zaměstnavatelé naopak chtěli minimum zvedat jen nepatrně.
Od roku 2025 bude o růstu minimální mzdy nově rozhodovat předem daný vzoreček navázaný na vývoj průměrné mzdy. Automatickou valorizaci zvažují politici už dlouho, v roce 2024 chce ale tato vláda do Sněmovny předložit konkrétní návrh.
Historicky rekordní navýšení
„Vláda potvrdila nařízení o zvýšení minimální mzdy o 1600 korun. Dojde k nárůstu, který bude nominálně nejvyšší v historii. Zároveň budeme postupnými kroky naplňovat cíl, kdy do pěti let se bude postupně minimální mzda zvyšovat transparentně a předvídatelně na cílovou hodnotu 45 procent vůči průměrné mzdě,“ říká ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
Návrh vychází vstříc unijní směrnici, která členským státům doporučuje udržovat minimální mzdu ve výši 50 procent průměrné mzdy (nebo 60 procentech mediánu). Příští rok bude tento poměr 41 %.
Odbory přišly s požadavkem, aby se minimální mzda zvedla dokonce o 2 200 korun na 19 500 korun. S tím zaměstnavatelé zásadně nesouhlasí a přidali by nejvýš 1 000 korun. Výsledný vládní návrh je tedy kompromisem.
S minimální mzdou se zvedá i takzvaná zaručená mzda (letos jen pro čtyři z osmi skupin pracovníků). Ta představuje nejnižší výdělek pro ty, kteří dělají kvalifikovanou práci a týká se širšího okruhu zaměstnanců. Vyplácí se v osmi stupních podle obtížnosti a odpovědnosti práce. Od ledna 2024 bude v rozmezí 19 500 až 37 800 korun (loni 17 300 až 34 600 korun).
Zaručená mzda pro rok 2023 narostla jen u některých profesí
Podle minimálního platu se upravuje například i výše školkovného – tedy slevy na dani pro rodiče dětí umístěných do mateřské školy (v roce 2024 se sleva zruší), nebo limit příjmů pro výplatu daňového bonusu.
Hrozba pro firmy?
Podnikatelé výrazný růst minima tradičně odmítají. Problém není podle zástupců podniků v tom, že zvednete plat těm, kteří mají nejméně, ale že roste tlak na přidávání peněz i ostatním zaměstnancům.
Podle zástupců podnikatelských svazů jako je SP ČR či Hospodářská komora ČR se odbory navrhované částky dlouhodobě vymykají ekonomické realitě. V době krize a stagnace či jen křehkého hospodářského růstu je podle nich důležitá především stabilita firem.
SPECIÁL: Změny pro podnikatele od roku 2024
„Minimální mzda potřebuje odpolitizování a dlouhodobou změnu koncepce. Považuji za nezbytné jít cestou změny zákona a navázání nejnižšího výdělku na ekonomické predikce ministerstva financí, nikoliv na požadavky odborů a některých politiků,“ říkal už před časem prezident HK ČR Vladimír Dlouhý.
Tempo růstu každoročně akcelerovalo už od nástupu Sobotkovy vlády a Babišova vláda v nastaveném trendu pokračovala. V roce 2019 si nejchudší pracovníci polepšili o 1150 a 2020 dokonce o 1250 korun měsíčně. Předloni a loni narostlo minimum o 1000 respektive 1100 korun za měsíc.
Podnikatelům by se měly v souvislosti se zvýšením minima zvednout v roce 2024 mzdové náklady o 5,21 miliardy korun. Zaměstnavatelé ve veřejném sektoru zaplatí asi o 240 milionů korun víc. Na sociálních a zdravotních odvodech má stát získat o 2,16 miliardy korun víc.
Dopady zvýšení minimální mzdy do dalších zákonů
- zvýšení minimálního vyměřovacího základu pro odvod zdravotního pojištění zaměstnanců (předpokládaná částka 18 900 Kč).
- navýšit odvod pojistného budou muset i pojištěnci evidovaní v kategorii osob bez zdanitelných příjmů (OBZP). Ti zaplatí od 1. 1. 2024 pojistné na zdravotní pojištění ve výši 13,5 procent z minima, tedy 2 470 korun měsíčně.
- nárůst hranice příjmů, které musí být dosaženy pro nárok na výplatu daňového bonusu na dítě, tj. šestinásobek minimální mzdy ročně (na 103 800 korun, příští rok tedy pravděpodobně 113 400 Kč), resp. měsíčně polovinu minimální mzdy (zřejmě 9450 korun).
- zvýšení limitu pro osvobození pravidelně vyplácených důchodů. Ročně je osvobozena částka do 36násobku minimální mzdy, což by měla být v roce 2024 částka 680 400 korun (pouze u nadstandardně vysokých důchodů).